Bloud

I bez mapy s námi nezabloudíte

Trestá náš zákon zločince přiměřeně?

paragrafNedávno se ve zpravodajství objevila zpráva o jednom rozsudku Okresního soudu v Chrudimi. Byl tam odsouzen mladík, který, ač nevlastní řidičský průkaz, řídil automobil. Navíc tak činil ve stavu ovlivnění drogami. Výsledkem jeho počínání byla dopravní nehoda, při níž zahynula mladá maminka s dítětem. Okresní soud uznal obviněného mladíka vinným hned několika trestnými činy (ublížení na zdraví, ohrožení pod vlivem návykové látky a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění) a uložil mu pětiletý nepodmíněný trest odnětí svobody. Kromě toho mu ještě na dobu sedmi let zakázal řídit veškerá motorová vozidla.

Okamžitě po zveřejnění rozsudku  se ve sdělovacích prostředcích i formou komentářů ke článku na zpravodajských serverech rozpoutala diskuze o tom, že trest v žádném případě není dostatečný. Napadlo mne proto trochu se nad těmito reakcemi zamyslet.

Obžalovanému byl uložen nejvyšší možný trest odnětí svobody, zákon pro tyto případy počítá se sazbou 6 měsíců až 5 let. I trest zákazu činnosti byl uložen v horní polovině sazby (podle zákona lze tento trest uložit na 1 rok až 10 let), navíc doba strávená ve vězení se do zákazu řízení nezapočítává, takže ve skutečnosti by se obžalovaný mohl legálně dostat za volant až za třináct let. Chrudimského soudce Žandu tedy v žádném případě nelze podezírat z jakékoliv shovívavosti. Jsou tedy na místě reakce veřejnosti, které označují uložený trest za nedostatečný?
 
Je třeba říci, že reakce veřejnosti jsou podobné ve všech medializovaných případech a nemusí tam jít přímo o usmrcení dvou lidí. Veřejnost (a zvlášť ta, která se prezentuje v internetových diskuzích na některých zpravodajských serverech) má totiž jako dav přirozené sklony k lynčování. Většina našich občanů má dojem, že oni by to vyřešili lépe, protože policisté, státní zástupci i soudci jsou zkorumpovaná banda tupců, kteří nic neumějí. To už je ale taková národní vlastnost a s tím asi nic nenaděláme. To se ale nemůže týkat uvedeného případu, protože soudce, jak už bylo řečeno, uložil ten nejpřísnější možný trest.
 
Kde tedy je chyba, existuje-li vůbec nějaká? Odpověď se nabízí jediná: máme zákony, které nedostatečně trestají pachatele trestných činů. Je to ale pravda? Nevím. Už nějakou dobu se snažíme patřit do Evropy, tak předpokládám, že i právní normy v oblasti trestního práva odpovídají evropským standardům, ale nedokážu říci, kolik by za stejný trestný čin dostal pachatel třeba v Německu nebo ve Francii.
 
Rozhodně se nechci Luboše Sahuly, který zfetovaný zabil dva lidi, nijak zastávat, i já bych si pro něj představoval vyšší trest, ale je třeba ctít zákony. Existence zákonů má totiž tu výhodu, že v demokraticky fungující zemi platí pro všechny stejně. Uvedu příklad. Mezi těmi, kteří nyní činí velká prohlášení o směšnosti trestu jsou určitě i takoví (a je jich podle mých zkušeností až nečekaně mnoho), kterým nedělá problém dát si v hospodě pár piv a nějakého toho ruma a vyrazit autem k domovu. Pak se tím ještě chlubí, protože i to patří k naší národní povaze – pyšnit se tím, že se nám beztrestně podařilo obejít zákon. Pokud takové řidiče chytne policie a přijdou o peníze a řidičák a jsou jim připsány trestné body, tak nadávají na přísnost systému. I takových diskuzí je na internetu vícero. Přitom tito řidiči jen měli štěstí, že nikoho nesrazili (spíše bych měl asi napsat, že štěstí měli ti, v jejichž blízkosti takový řidič projížděl). Proč se otázka nedostatečné přísnosti trestu neprobírá i v těchto případech? Většina lidí by totiž byla přísná jen, když se to týká někoho jiného. A proto musíme mít zákony a soudce, kteří měří všem stejně.
 
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>