Bloud

I bez mapy s námi nezabloudíte

Může se člověk naučit být šťastný?

štěstíDnes hned po ránu mne zaujal článek serveru novinky.cz s názvem V Británii se ve škole děti učí štěstí. Článek jako takový byl v podstatě trochu o něčem jiném, i když to se štěstím souvisí, protože ve skutečnosti se děti učí zvládat stres a nepříjemné situace. Mne ale zaujal hlavně ten nadpis. Dá se vůbec štěstí naučit? Dá se štěstí nějak definovat?


Samozřejmě, všichni známe slova básně Dědův odkaz odbásníka Antonína Heyduka, jimiž štěstí vtělil do podoby zlaté mušky. S tím si ale dne už vystačí jen stoprocentní romantici a příznivci skvělých studentských filmů s Ladislavem Peškem. Jsou ale ve skutečnosti dnešní děti šťastné? Bojím se toho, že ne. V Británii se děti učí zvládat stres. Mně ale někdy připadá, že děti si ten stres vytvářejí tak troch samy za přispění obchodníků se značkovým oblečením či skvěle vypadajícími mobily. Dnes se totiž nenosí být jen tak prostě šťastný. Dnes musí být každý teenager jedině cool či in a samozřejmě taky free. Nejde přitom o to, aby se ten dotyčný nějak cítil (třeba šťastně), ale aby tak vypadal. A v tom je právě ten stres, vytvářený snahou držet se trendů, o kterých si mladí myslí, že vycházejí z nich samotných, ale ve skutečnosti jsou diktovány prodejci módního zboží. A je-li člověk ve stresu, není šťastný.

Dá se tedy štěstí naučit? Určitě ano, ale je to těžké. Zlatou mušku také nechytíte každý den. Jde jen o to uvědomit si, že svoje štěstí máme ve vlastních rukou a záleží jen na nás, zda si ho sami dokážeme vytvořit a udržet navzdory všem svodům okolí. A možná k tomu štěstí přispěje i ta četba básní. Člověk si za pomoci libozvučně vázaných slov snadněji vytvoří svou vlastní představu o šťastném životě nebo alespoň o šťastném okamžiku.




 

Z básně Dědův odkaz od Adolfa Heyduka:
 

 

  Štěstí! co je štěstí?
  muška jenom zlatá,
  která za večera
  kol tvé hlavy chvátá;
  oblétá ti skráně,
  v kadeři se kryje,
  v dlaně hlavu skládáš,
  ruka utlačí je.

 

 

  Štěstí jako rosa
  na květech se skvěje,
  ale bludná noha
  náhle zašlápne je;
  zašlápnuto vzdechne,
  v oblacích se tratí,
  snad se jinovatkou
  na tvou kadeř vrátí.

 

 

  Štěstí jako pršlek
  slunečka se nítí,
  chytej, můžeš-li je
  v letu uchopiti;
  dřív než ruku vztáhneš,
  tma ti z ruky zeje,
  prchlo, bůh ví, kde se
  v jiné líce směje.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>