Bloud

I bez mapy s námi nezabloudíte

Určení otcovství

 Matka je vždy jistá. Ovšem s nepochybným určením otce je to o dost složitější. Co nám o této problematice říká zákon o rodin? Za otce pak se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v tzv. "kritické" době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto osmdesát a více než tři sta dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují (např. úplná impotence).

Test určení otcovství se provádí vždy na již narozených dětech. Samozřejmě, existuje možnost odebrat plodovou vodu či krev nenarozeného dítěte. Ale z důvodů obtížnosti a rizik při takovém získávání DNA dítěte se tento postup pro paternitní testy nedoporučuje. U potvrzení otcovství je pravděpodobost vždy nad 99%, dlouholetý průměr je 99.5%. Pokud výsledek standardního testu 16 alel vychází pod 99%, realizuje se porovnání doplňkových úseků DNA (alel), aby bylo dosaženo požadované spolehlivosti testu.

Obecně platí, že pro testování otcovství je nutné odebrat vzorek buněk z dutiny ústní od domnělého otce, dítěte, a je-li to možné, také od matky dítěte (to ale není podmínkou). Pro účely znaleckých posudků je vzorek matky vždy nutný. Odebrané buňky obsahují DNA (deoxyribonukleovou kyselinu). Pro testování není tedy nutné odebírat krev. Odběr vzorku je uskutečněn bezbolestně, pouhým otíráním odběrového kartáčku o sliznici dutiny ústní. Tím na štětičkách kartáčku ulpí buňky, které jsou později v laboratoři uvolněny a slouží jako zdroj DNA. DNA je poté analyzována a jsou porovnávány její specifické úseky. Porovnáváním 16 úseků DNA (polymorfismů) vyšetřovaných osob je možné otcovství buď potvrdit anebo vyvrátit s velmi vysokou spolehlivostí.