Chrání zákon zloděje?
Občas se na internetu objeví zpráva, že zoufalý majitel obchodu vyřešil opakované krádeže ve svém podniku zveřejněním jmen či fotografií zlodějů. Tak se stalo i nedávno a záležitost se opět dostala ve zpravodajství na veřejnost s tím, že majitel obchodu má díky tomu problém se zákonem (viz tento článek)
Ano, nešťastný obchodník skutečně porušuje zákon na ochranu osobních údajů. Tento zákon je z obecného hlediska bezpochyby dobrým pomocníkem v boji proti různým fikaným společnostem, které se snaží dovědět se toho o nás co nejvíce, aby se mohly zaměřit na naše peněženky otravným spamem spočívajícím v těch zaručeně nejvýhodnějších nabídkách, které se nám hrnou do poštovních schránek a mobilních telefonů, zahlcují naši elektronickou poštu, a s nimiž nás telefonní operátorky zvedají od rozjedené večeře. Není ale tento zákon na druhou stranu zneužíván i ke krytí nezákonností?
V dnešních novinkách jsem se dozvěděl, že se významně rozrůstá okruh anorektických osob. Anorexie již není jen problémem mladých žen a dívek, jak si většina lidí myslí, ale už i dospělí muži začínají blbnout. Kam ten svět spěje? 
Dnes hned po ránu mne zaujal článek serveru novinky.cz s názvem V Británii se ve škole děti učí štěstí. Článek jako takový byl v podstatě trochu o něčem jiném, i když to se štěstím souvisí, protože ve skutečnosti se děti učí zvládat stres a nepříjemné situace. Mne ale zaujal hlavně ten nadpis. Dá se vůbec štěstí naučit? Dá se štěstí nějak definovat?